Teologický seminář - poznámky z 1. setkání

Křesťanská teologie je "vědou o zjevení se Boha člověku prostřednictvím slova a díla spásy, na něž on (člověk) odpovídá aktem víry" (W. Granat). Granatova definice zdůrazňuje to, že hlavním pramenem teologického bádání je Boží Slovo, Boží zjevení v osobě Ježíše Krista. My křesťané věříme, že On je Pravda, Vrchol Božího zjevení, Logos, Slovo, které přišlo na tento svět. Svědkové tohoto Božího zjevení zaznamenali pod inspirací Ducha svatého své svědectví v bibli. Bůh se zjevuje také v dějinách spásy, jeho zjevení se tedy "projevuje jako setkávání neviditelného Boha s člověkem" (Granat). My dnes žijeme v jiném společenském a kontextu. Nicméně se dodnes snažíme pochopit Písmu v jisté tradici, v určité výkladové linii, ke které církev prostřednictvím teologických diskusí a působení Ducha svatého došla. Obsah Božího zjevení (Písmo a tradice) se stává v jistém smyslu objektivním pramenem teologických věd. Akt víry je pak jejich subjektivním pramenem. Pozorné a pokorné naslouhání Božímu Slovu zprostředkované v bibli a církevní tradici nazýváme auditus fidei. Teologie se pak rodí snahou o hlubší pochopení pravdám víry, intellectus fidei. Během tohoto uvažování dochází jednotlivec k soudu, který pak může nabýt formu nějaké konkrétní formulace. Zde se rodí něco, co obvykle nazýváme depositum fidei - poklad víry. Z těchto formulací povstalo naše krédo, které mimo jiné opakujeme během nedělní liturgie, a které můžeme také nazvat "regula fidei". Je složeno z článků víry - tedy z několika vět, které církev prohlásila za (definitivně) pravdivé.

Je dobře ještě upozornit na to, že výraz víra lze chápat dvojím způsobem: (1) víru jako obsah, tedy to, v co věříme, a (2) víru jako lidský akt, tedy to, jak věříme.

Jaká by vlastně měla být teologická metoda? Na tuto otázku se pokouší odpovědět kanadský myslitel Bernard F. Lonergan (1904-1984). Narodil se v Quebec v Kanadě. Jezuitské vzdělání získal ve své vlasti, v Anglii a Itálii. Od roku 1940 vyučoval teologii na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě a na Regis College v Quebeku. Po svém onemocnění na rakovinu se vzdal všech přednášek kromě krátkých vystoupení v USA na Harvardu a v Bostonu a věnoval se spisovatelské činnosti.

Lonergan byl odborným poradcem na Druhém vatikánském koncilu a členem Mezinárodní teologické komise. Jeho nejznámější knihy jsou: Insight: a Study of Human Understanding (česky by se dalo přeložit „Vhled: studium o lidském poznání“) a Method in Theology (Metoda v teologii).

Základem jeho úvah byly jisté principy umírněného realizmu Tomáše Akvinského. Ale přepracoval je tak osobitým způsobem, že se staly zcela originálním myšlenkovým světem. K jeho pečlivému vypracování Lonerganovi neposloužily jen obsáhlé znalosti teologie a filozofie, ale i exaktních a společenských věd (fyziky, matematiky, ekonomiky, pedagogiky apod.).

Jeden z největších dosud žijících znalců Lonerganova života a díla, Frederick Crowe, poznamenává, že „jeho myšlení není všeobecně přístupné, ale v akademických kruzích způsobilo tichou revoluci.“ Podle Crowa se totiž záhy po jeho smrti objevilo na 200 doktorských disertací o jeho myšlenkách a bylo zorganizováno několik cyklů přednášek zabývajících se rozborem jeho textů. Dokonce dva časopisy (Lonergan Studies Newsletter a Method: Journal of Lonergan Studies) se zabývají výhradně výzkumem a rozvíjením jeho myšlenek.

Lonergan popisuje poznávací proces a jednotlivé "kognitivní operace" dělí na několik úrovní. Člověk nejprve vnímá své okolí prostřednictvím smyslů (empirická rovina) a pak se snaží vnímanému porozumět (rovina intelektuální). Potom začíná uvažovat o svých prvních porozuměních, o svých domněnkách a hypotézách (racionální rovina). Ve svém přemýšlení se snaží vkomponovat nové poznatky do svého obrazu o světě, dochází k soudům, které pak ukládá a spojuje s ostatními soudy a tak vytváří svůj myšlenkový systém. Odtud pak vchází na rovinu etickou nebo dokonce náboženskou. Velké skoky a obraty v tomto procesu poznávání pak nazýváme intelektuálními, etickými a nebo náboženskými konverzemi.

Zpět na úvodní stránku teologie >>