Aristoteles (384-322 př.K.) Platonův žák, autor filosofického systému, který zásadně ovlivnil celou řadu pozdějších evropských myslitelů (např. Tomáše Akvinského), tvůrce metafyziky, zabýval se však také logikou, etikou, politikou či přírodovědou. Narodil se v městě Stageiros. Jeho otec byl lékařem a zemřel, když bylo Aristotelovi deset let. V sedmnácti se stal Platonovým žákem v athénské Akademii (r. 336). Tam měl možnost poznat neslavnější učence a filosofy té doby. Díky svému velkému nadání se sám brzy stal učitelem. Ve svých prvních dílech, např. v "Dialogu o filosofii", vyjádřil svůj velký obdiv Platonovi, zakladateli Akademie. V athénské Akademii zůstal 20 let a poté se stal vychovatelem pozdějšího Alexandra Velikého na dvoře makadonského vladaře Filipa. Později se vrátil do Athén, aby tam založil svou filosofickou školu, která je nazývána "peripetická", protože se tam během studia učenci procházeli chodbou (peripatos). Aristotelova škola byla pojmenována Lykeion (toto slovo souvisí s polohou na území chrámu zasvěcenému Apollónovi Lykeiovi) a byla - stejně jako Platonova Akademie - univerzitou, ačkoli se na rozdíl od ní zabývala více přírodními vědami. Po smrti Alexandra Velikého byl Aristoteles obviněn z bezbožnosti a musel opustit Athény. Utekl do města Chalkis na ostrově Euboia, kde r. 322 zemřel.