Aristoteles
(384-322 př.K.) Platonův žák, autor filosofického systému,
který zásadně ovlivnil celou řadu pozdějších evropských myslitelů
(např. Tomáše Akvinského), tvůrce metafyziky, zabýval se však také
logikou, etikou, politikou či přírodovědou. Narodil se v městě
Stageiros. Jeho otec byl lékařem a zemřel, když bylo Aristotelovi
deset let. V sedmnácti se stal Platonovým žákem v athénské Akademii
(r. 336). Tam měl možnost poznat neslavnější učence a filosofy té
doby. Díky svému velkému nadání se sám brzy stal učitelem. Ve svých
prvních dílech, např. v "Dialogu o filosofii", vyjádřil svůj velký
obdiv Platonovi, zakladateli Akademie. V athénské Akademii zůstal 20
let a poté se stal vychovatelem pozdějšího Alexandra Velikého na dvoře
makadonského vladaře Filipa. Později se vrátil do Athén, aby tam
založil svou filosofickou školu, která je nazývána "peripetická",
protože se tam během studia učenci procházeli chodbou (peripatos).
Aristotelova škola byla pojmenována Lykeion (toto slovo
souvisí s polohou na území chrámu zasvěcenému Apollónovi Lykeiovi) a
byla - stejně jako Platonova Akademie - univerzitou, ačkoli se na
rozdíl od ní zabývala
více přírodními vědami. Po smrti Alexandra Velikého byl Aristoteles
obviněn z bezbožnosti a musel opustit Athény. Utekl do města Chalkis
na ostrově Euboia, kde r. 322 zemřel.
|
|
|